Základní informace

Dětské autosedačky proti směru jízdy. Je to téma, které je v Evropě už známé, ale v Česku skoro neznámé. Ve Švédsku, jako jedné ze zemí s nejnižším počtem úrazů dětí při autonehodách, jezdí děti do čtyř let proti směru jízdy. Nemají to dané zákonem, platí tam zákony jako jinde v EU, ale pro švédské rodiče je to samozřejmost. Vědí, že je to bezpečnější, a bezpečnost je pro ně nejvyšší prioritou. Navíc i tito rodiče tak jezdili, když byli malými dětmi, autosedačky proti směru jízdy tam mají více než čtyřicetiletou tradici.

Zdroj zde

Historie

Všechno začalo ve Švédsku. Tam vynalezli první autosedačku, kde dítě sedělo proti směru jízdy, už v roce 1963. Jinde v tu dobu neměli ani ponětí o bezpečnosti dětí v autech. Vynálezce, profesor Bertil Aldman, byl inspirován startem vesmírné rakety – astronauté byli zatlačováni do svých sedadel, kde leželi proti směru zrychlení. Další Švéd Thomas Turbell se pak zasloužil o propagaci těchto autosedaček i přes to, že si všichni ťukali na čelo. Má přezdívku „father of rear facing,“ neboli protisměrný otec. (zdroj zde a zde)

Statistika

V letech 1992-2011 bylo ve Švédsku pouze 15 smrtelně zraněných dětí do čtyř let v autosedačkách proti směru jízdy, z toho 2 kvůli požáru, jedno kvůli utonutí a ostatní při katastrofálních nehodách např. srážkou s kamionem. Důležité také je, že k žádnému umrtí nedošlo při zadním nárazu, vždy jen při čelním nebo bočním nárazu. (zdroj zde)

Tady v grafu vidíme rozdíl mezi umrtností dětí v Německu a ve Švédsku. V Německu je to podobné jako v Česku, děti zhruba do jednoho roku jezdí ve vajíčku proti směru jízdy a od jednoho roku čelem dopředu. Je jasně vidět rozdíl u dětí ve věku jednoho roku, kde je v Německu nejvyšší počet smrtelných zranění (normalizovaně na počet dětí v dané zemi.) Je to pravděpodobně tím, že německé děti moc brzy mění autosedačky na ty po směru jízdy. (zdroj zde a zde)

Spoustu dalších statistik a studií můžete najít v tomto článku – zde.

Právo

V EU momentálně platí dvě směrnice pro homologaci autosedaček (tedy aby tomu výrobci vůbec mohli říkat autosedačka) starší ECE 44/04 a nová ECE R129, která platí od července 2013. Zatím si výrobci mohou vybrat, podle které směrnice si nechají autosedačku schválit, od roku 2018 už to půjde pouze podle té nové (starou autosedačku nemusíte vyhodit, jde o homolgaci nových modelů sedaček.)

Nejdůležitejší body nové směrnice ECE R129:

  • autosedačky se testují nejen při čelním, ale také při bočním nárazu
  • autosedačky pro děti do 15 měsíců musí vždy směřovat proti směru jízdy a musí se do ní vejít dítě minimálně do 83 cm výšky
  • autosedačky proti směru jízdy se mohou používat v jakémkoliv věku
  • všechny autosedačky se připevňují ISOFIXem a mají podpůrnou nohu na podlahu
  • autosedačky nebudou děleny do skupin podle hmotnosti, ale podle výšky dítěte

Anatomie

Malé děti mají velkou hlavu v poměru k ostatním částem těla. Hlava tvoří čtvrtinu jejich těla, u dospělých je to jedna osmina. Zároveň mají krátký a nezpevněný krk a jejich břicho je dost velké, jak můžete vidět na obrázku. Tři nejzranitelnější body dítěte tedy jsou: hlava, krk a vniřní orgány v dutině břišní.

Zdroj zde

Fyzika

Ze základních fyzikálních vzorečků se dá spočítat, že při čelním nárazu v rychlosti 50 km/h má dětská hlavička, která v 6 měsících váží asi 2 kg, tíhu 56 kg. Takže to malinký tělíčko a ten mini krček musí unést 56 kg.

(Kdybyste si to chtěli taky spočítat, tak tíha G = hmotnost m * zrychlení a. Zrychlení a = rozdíl rychlostí (50 km/h = 13,89 m/s – 0 m/s) / čas zastavení (0,5 s))

Když je dítě při takovém čelním nárazu v autosedačce po směru jízdy, pásy zadrží jeho ramena a tělo. Hlava je vymrštěna vpřed a krk není schopný ji udržet, a tak dochází k vážným úrazům, jejichž důsledky si asi dokážete představit…

Autosedačka proti směru jízdy podpírá při nárazu páteř dítěte, jeho krk i hlavu. Videa z testování to myslím jasně ukazují…

Navíc při bočním nárazu je dítě v protisměrné autosedačce bržděním zatlačeno do její konstrukce a tím je chráněno. V posměrné autosedačce je hlava dítěte vymrštěna ven mimo konstrukci a tak dochází k vážnějším zraněním i v tomto případě.

V Česku je respektovanou autoritou přes autosedačky časopis dTest a jeho testy. Tady je doslovná citace z článku z roku 2014 (zdroj zde):

Jako účinná prevence proti nadměrné zátěži při nehodě funguje převoz dítěte sedícího v autosedačce umístěné proti směru jízdy. Pokud by došlo k čelnímu nárazu, tvrdá skořepina vytvoří pevnou oporu pro hlavičku, krček a zádíčka a nedojde k nebezpečnému trhnutí hlavičky. Tento způsob převozu doporučujeme pro miminka, která nemají dostatečně vyvinutou krční páteř. Proto se všechny autosedačky skupiny 0+ instalují právě takto. Ale pokud to dítěti nevadí, vozte ho v této poloze co nejdéle, tedy i v případě větších autosedaček.

Testování

Z testování autonehod s figurínami byla určena limitní síla, kterou vydrží krk dítěte vážícího 18 kg, a to 1350 N. (zdroj zde resp. zde z dubna 2008 W12&18.) V autosedačkách po směru jízdy je síla působící na krk 2500 N a více (u autosedačky s pultem naměřili 1974 N, zdroj zde). Trik je v tom, že žádné testy neměří zátěž krku. Takže dokud by té figuríně neupadla hlava, nepoznají, že je s krkem něco špatně.

Jediný test, který měří zátěž krku, je švédský Plus Test. Jako kritérium má sílu 1220 N (aby nedošlo k vážnému zranění.) No a tímto testem mají šanci projít pouze autosedačky proti směru jízdy. Hodnotí jenom bezpečnost autosedačky, ne jako jiné testy, které do hodnocení zahrnují, jak se s autosedačkou manipuluje, jak snadno se tam dá dát dítě, jestli se dá potah vyprat v pračce atd. Tady jsou výsledky testování ve Švédsku (je to švédsky, doporučuju překladač), až poslední sloupeček říká, jestli prošly Plus testem. Je to test nepovinný, a aby ho autosedačka splnila, musí uspět na všech sedadlech v autě a ve všech polohách, které jsou podle návodu možné. To znamená, že pokud je sedačka otočná, testem neprojde, i když proti směru jízdy by uspěla, po směru ne. V Plus testu se získává certifikát do 18 kg nebo do 25 kg, není v nich rozdíl bezpečnosti, ale doporučuje se autosedačka do 25 kg, aby dítě mohlo být delší dobu v protisměru. (zdroj zde)

V českém dTestu tvoří hodnocení z 50 % ochrana dítěte, 40 % obsluha a 10 % ergonomie. Takže vítěz testu vůbec nemusí být nejbezpečnější. Od roku 2015 mají nový testovací program, který by měl být náročnější a snad už mají i krční senzor, nepíšou teda jestli u všech figurín (zdroj zde „Jak testujeme“). Ovšem v testu z června 2015 není ani jedna sedačka proti směru jízdy (je tam jedna, která jde oběma směry, ale nejsou u ní rozlišené výsledky po a proti směru). A ani jedna sedačka nedosáhla vyššího hodnocení v čelním nárazu než „dobře“ 60-79 %. Německé testování od ADAC je na tom stejně jako dTest, také ochrana dítěte tvoří 50 % celkové známky (více info německy zde, já německy neumím.) Navíc jsou v dTestu a v ADAC testu stejné modely autosedaček se stejnými výsledky.

Pultíky

Ještě dodatek k autosedačkám po směru jízdy s pultíkem. Tady je graf, na kterém jsou naměřené hodnoty síly působící na krk dítěte, modré jsou sedačky po směru, růžové proti směru jízdy. Jak už jsem psala výše, limitní síla, aby nedošlo k poškození krku, je 1220 N. Všechny autosedačky po směru jízdy tuto hranici překračují, a to i ty pultíkové. Mají sice nižší hodnoty, jsou lepší, ale pořád je to hodně a přes limit, více než 1500 N. (Zdroj zde, nepodařilo se mi dohledat původní článek, ale je citovaný i zde.)

A jedno ukázkové video, je tam vidět, že hlava jde pořád hodně dopředu a krk dostane zabrat, i když méně než u sedačky s pásy. A hlava se zabrzdí nárazem, pult není airbag, původně byl vymyšlen jen jako ochranné pouzdro na pás, aby dítě nezranil v oblasti břicha.

Závěr

Jakákoliv autosedačka proti směru jízdy je bezpečnější než nejlepší autosedačka po směru jízdy a to minimálně do čtyř let věku, čím déle, tím lépe.

Autosedačka, která má v návodu napsáno, že může být proti směru jízdy, ne že jen otočíte jakoukoliv!

Námitky

Nevejdou se mu tam nohy.

Pozorujte chvíli své dítě v normálním životě. Jak často sedí s nataženýma nohama? Skoro nikdy, není to pohodlné a děti to nedělají. A tak nepotřebují ani v autosedačce sedět s nataženýma nohama. Ani dospělí tak v autě nesedí. Naopak když dítě sedí po směru jízdy, nohy mu visí ve vzduchu. Jak dlouho by vám bylo příjemné tak sedět? Moc dlouho ne, dětem taky ne, tak si nohy opírají nebo skládají, ať sedí po směru jízdy nebo proti směru. 

Nic neuvidí.

Dítě v autě má vždycky (kromě prostředního sedadla vzadu) před sebou opěradlo sedadla. Buď spolujezdce, který má ještě vytaženou opěrku hlavy nahoru, nebo opěradlo zadního sedadla, kde může být opěrka hlavy až dole nebo tam ani nemusí být. Do boku vidí v obou případech stejně, ale po směru jízdy všechno ubíhá hrozně rychle a je těžké se zaměřit na určitou věc. Proti směru jízdy se věci venku naopak zpomalují. Výhled je ale nejvíc ovlivněn rozměry auta, a to hlavně velikostí zadního bočního okénka. 

Bude se nudit.

Asi jo, v autě se nudí každý. Ale když sedí rodič vedle dítěte v autosedačce proti směru jízdy, může s ním mnohem líp komunikovat, hrát hry, číst knihy, pouštět mu videa a podobně. 

Bude zvracet.

Zvracení v autě je způsobeno tím, že nervová soustava nedokáže tak rychle zpracovávat to, co vidí oči. Proto je nejhorší koukat šikmo dopředu do strany, tam se to míhá nejrychleji. Jak už jsme psala, směrem dozadu se věci v zorném poli zpomalují, a tak s tím mozek nemá tolik práce. Pokud to ovšem nemá dítě vsugerováno, jako že „Ty určitě budeš zase zvracet, vem si radši hned pytlík!“ Navíc je dítě zvylé už z vajíčka na cestování proti směru jízdy.

Pokud máte otázky nebo komentáře, napište mi tady pod článek, budu ráda.